Teenageři

Máte dítě ve věku 12 až 17 let? Pokud ano, určitě víte, že poslední rok a půl nebyl pro něj snadný. Pandemie, uzavření škol a omezení sociálního života mohou mít na vaše dítě zásadní vliv. Ať už je vaše dítě extrovert, introvert, nebo něco mezi tím, situace, ve které se ocitli, není snadná pro nikoho.

Přemýšlím o jedné rodině, kterou jsem nedávno poznal. Mají dceru, nazvěme ji Annu, která je ve věku 15 let. Anna byla vždy veselá a společenská holka. Měla spoustu kamarádů a účastnila se mnoha aktivit po škole. Ale to se všechno změnilo, když přišly problémy s pandemií covid. Školy a kroužky se zavíraly, takže Anniny hodiny tance a sportovní aktivity byly zrušeny. Nemohla se vídat s kamarády a musela se učit doma.

Zpočátku to nevypadalo špatně. Anna se soustředila na své studium a užívala si čas strávený s rodinou. Ale postupem času začala pociťovat úzkost a smutek. Byla frustrovaná tím, že nemůže dělat věci, které milovala, a ztrácela kontakt s kamarády. Bylo jí smutno, když viděla své rodiče, kteří pracovali z domu, ale byli stále velmi zaneprázdněni.

Dítě i v tomto věku si obvykle nedokáže říci hned o pomoc

Anna se cítila osaměle a beznadějně. Ale teprve po delší době řekla rodičům, že potřebuje nějakou pomoc. Byli překvapeni a trochu znepokojeni, ale nechtěli své dítěte soudit. Rozhodli se najít terapeuta, který by pomohl Anně zvládnout situaci. Terapeutka, kterou vybrali, byla velmi laskavá a chápající. Anna jí řekla o svých obavách a starostech, a terapeutka jí pomohla najít způsob, jak se s nimi vyrovnat. Anna se cítila lépe, když měla někoho, kdo jí naslouchal a pomáhal jí najít řešení.

Ale pro Annu nebylo snadné přiznat, že potřebuje pomoc. Myslela si, že se musí vyrovnat se vším sama a že je příliš slabá, aby to zvládla. Ale terapeutka jí ukázala, že to není pravda. Potřeba pomoci není projevem slabosti, ale odvahy.

Postupem času se Anna začala cítit lépe. Terapeutka jí pomohla najít způsoby, jak se vyrovnávat s úzkostí a smutkem. Anna se učila, jak si najít čas pro sebe a jak se vypořádat s pocitem osamělosti. Postupně se také naučila, jak si najít nové způsoby, jak si udržovat kontakt s kamarády a jak najít nové zájmy. A take objevovala zdroje všech svých úzkostí.

Podpora rodiny je rozhodující

Rodina si naštěstí uvědomila, jak je důležité být tu pro sebe navzájem. Začali trávit více času společně a hledat společné zájmy. Anna se také postupně stala více otevřená vůči svým rodičům a snažila se více sdílet své pocity a myšlenky s nimi.

Situace, ve které se Anna ocitla, ukazuje, jak je důležité poskytnout dětem podporu a porozumění v těžkých dobách. Je také důležité ukázat dětem, že je v pořádku požádat o pomoc a že to není projev slabosti. A že terapeutická pomoc může být velmi užitečná při řešení problémů a může pomoci dětem při zvládání stresu a úzkosti.

Pokud si všimnete, že vaše dítě prochází těžkým obdobím, můžete se pokusit s ním hovořit o jeho pocitech a nabídnout mu podporu. Pokud si myslíte, že by mohlo být užitečné vyhledat terapeutickou pomoc, můžete se obrátit na odborníka, který vám pomůže najít nejlepší řešení pro vaši rodinu. Nezapomeňte, že dítě, které prochází obtížným obdobím, je jedinečná bytost, která potřebuje podporu a porozumění.